U Šťávů 24.3.2011

Přišel jsem si zase jednou zablicat a v hospodě už seděli René, Gustav a pan Kejduš. Gustav vytáhl šachy a začaly se rozebírat nedělní zápasy s Durasem. Varianta střídala variantu a já si uvědomil, že spousta těchto kombinací mě při zápasech, které jsem sledoval, ani nenapadla a napadnout nemohla, protože mé myšlenky jdou většinou jiným směrem. Takže poznámky o kibicích (viz. „ Ještě jednou k zápasu s Durasem C“) byly na místě. Rozbor partií probíhal dle všech zásad, jeden tah provádělo současně „šest“ rukou a za chvíli nebylo jasné, zda-li táhne bílý, nebo černý a zda se vůbec ještě jedná o původní výchozí pozici. Tak jsme s Jurou Janotou dali ještě jednu před turnajovou blicku.

Když už jsem u těch kibiců, tak se podívejme, co to slovo vlastně znamená? Prvotní význam známe všichni, neboť kibice máme obzvláště všichni rádi, když  –My- zrovna hrajeme. Sotva přestaneme hrát, obratem se kibici stáváme. Slovník cizích slov uvádí pod pojmem kibic: „Je to ten, kdo zasahuje nežádoucně svými připomínkami do nějaké činnosti, ale sám se jí aktivně nezúčastňuje“. Myslím, že výstižněji to není možné popsat. Ale dál. Slovo kibic samo o sobě je evidentně cizího původu už jenom proto, že se po souhlásce k píšeme samohlásku i, neboť čeština přejímá v cizích slovech  i nebo y podle gramatiky toho jazyka ,ze kterého slovo pochází. Všichni víme, že v Čechách a na Moravě se v minulosti nemluvilo pouze česky, ale také německy a i jinými neslovanskými jazyky. A tak jsem si otevřel německo – český slovník na „seznam.cz“. A toto je výsledek: kiebitzen – kibicovat. Toto nám moc nepomohlo, protože význam německého slova, je shodný s významem v češtině. Der Kiebitz je v češtině kibic, ale také pták žijící u nás i v celé Evropě  - čejka chocholatá. A to by mohl být klíč k vysvětlení původu slova kibic. Jestliže jste tohoto ptáka viděli někdy v polích při zásnubních letech, musíte uznat, že je to živočich velice interesantní. Létá nahoru dolů, naklání se nalevo i napravo, takže jeho let je naprosto nezaměnitelný s jiným druhem. Při těchto letech vydává určité zvuky, které rozhodně nemůžeme nazvat zpěvem. Je to něco mezi bubláním a hudrováním, které jen krátce přeruší a pak znovu opakuje. I laika napadne myšlenka: ten pták je „užvaněnej“ nebo „ukecanej“. A tak jsem se pomocí jedné malé spekulace dostal od hráčského stolku až k přírodě a snad k možnému vysvětlení původu nám jinak běžně používaného slova. Pokud máte nějaké jiné vysvětlení, napište, budu jenom rád.

Vrátím se, ale k turnaji. Hrálo nás celkem osm. Jura Kubíček nechtěl hrát, neboť se chtěl brzy dostat domů. Výsledek turnaje nikoho nemůže překvapit. Vyhráli René a Gustav shodně se šesti body. My ostatní jsme se svými výsledky potáceli kdesi za nimi.

V tomto místě měla být tabulka turnaje, ale protože jsem nepořádný, někde jsem ji zapomněl.

Pravděpodobně v hospodě. Pokud ji někdo našel, tak mně jí prosím pošlete e-mailem.

Téměř po skončení turnaje jsme zjistili, že spěchající Jura Kubíček hraje privátní, dlouho trvající šachový turnaj s Tondou Fráňou. Takže nebylo vlastně jasné, proč s námi nehrál. Na závěr jedna pozitivní správa. Přibližně kolem desáté hodiny se po dlouhé době „U Šťávů“ objevil Jura Sup.

 Jiří Hrdina